1. září – den, kdy se opět otvírají Bradavice a vítají nové i staré obyvatele svých komnat. Již dávný zvyk říká, že ředitel školy by měl nové žáky co nejvlídněji uvítat. Dosud tomu tak bylo – ano, až dosud.

Když již všichni žáci prvního ročníku seděli na svých místech u kolejních stolů, obvykle ředitel povstal, aby řekl pár slov. Teď ovšem zůstal sedět, nevnímajíc šťouchání své kolegyně a zarputile hleděl na bílý ubrus na stole.

Až po delší chvíli, kdy si začali studenti mezi sebou špitat, co se asi Brumlovi stalo, vstal.

„Dobrou chuť,“ sdělil stručně a na stolech se objevilo jídlo.

„Stručněji už to asi nešlo,“ uchichtnul se Colin Creewey u nebelvírského stolu a zakousl se do krásně propečeného kuřecího stehýnka.

***

Po několika desítkách minut se studenti odebrali do svých postelí (na pokyn zástupkyně - ředitel byl totiž zcela pohroužen do jiného světa a nebyl schopen ze sebe vydat ani žbla). Nato Albus vystřelil ze židle, jenom se celý profesorský stůl zatřásl, a běžel zpátky k televizi.

„Co se mu stalo?“ divila se profesorka Prýtová.

„Mozková disfunkce způsobená dlouhým valením očí,“ odpověděla klidně Minerva.

***

„Kalhotky s kapsami,“ skočil Krteček do svého domečku z hlíny. „S kapsami!“ vystrčil hlavu a řekl to ještě jednou – nejspíš aby nám neušlo, že své kapsy neztratil.

Krtek, idol mnoha malých dětí, se stal idolem i Albuse Brumbála. Znovu a znovu si pouštěl videokazetu s – podle něj – nejlepším příběhem všech dob. Jak krtek ke kalhotám přišel.

„Kalhotky s kapsami,“ zopakoval ještě jednou Albus s výrazem psychopata. „Kalhotky s kapsami…“

***

„Severusi, příteli! Jsi má spása!“ objal Albus profesora lektvarů, který se ovšem s obličejem staženým odporem odtáhl. „Nutně potřebuji tvou pomoc. Pojď se mnou, něco ti ukážu.“

„S kapsami!“ stáhl Krtek hlavu zpět do úkrytu.

„Vidíš, Severusi? Ty kalhotky chci!“ vykřikl Albus s hysterií.

„Jistě, jak si přejete,“ hleděl Snape na svého nadřízeného se zdviženým obočím.

O pár dní později…

„Milí studenti! Je mi velkou ctí vám oznámit, že zítřejší vyučování odpadá z důvodu nového bradavického svátku!“

Ve Velké síni začali všichni studenti radostně křičet a pískat, ovšem proslov jejich ředitele ještě neskončil.

„Copak nechcete vědět, jaký svátek to bude?“ zeptal se zmateně Albus.

„Ale my to víme, pane řediteli!“ ukázala Ginny se smíchem na Brumbálovy modré kalhotky. S kapsami!